CO ODLIŠUJE NAŠI STRANU: Politická kontinuita, která sahá od Marxe a Engelse k Leninovi, k založení Komunistické internacionály a Komunistické strany Itálie; třídní boj Komunistické levice proti degeneraci Internacionály, boj proti teorii „socialismu v jedné zemi“ a stalinistické kontrarevoluci; odmítání všech lidových front a národních odbojových bloků; boj proti principům a praxi buržoazní demokracie, proti politice mezitřídní spolupráce a politické a odborové třídní kolaboraci, proti jakékoliv formě oportunismu a nacionalismu; obtížný úkol obnovy marxistické doktríny a revolučního orgánu par excellence – třídní strany – v kontaktu s dělnickou třídou a jejím každodenním bojem v opozici proti kapitalismu a buržoaznímu útlaku; boj proti osobnostní a volební politice, proti jakékoliv formě indiferentismu, chvostismu, movementismu či avanturistické praxi „ozbrojeného boje“; podpora jakéhokoli proletářského boje, který se rozchází se sociálním smírem a odmítá podřízení se mezitřídnímu kolaborantismu; podpora veškerého úsilí o reorganizaci proletářské třídy na základě ekonomického sdružování s perspektivou rozsáhlého obnovení třídního boje, proletářského internacionalismu a revolučního antikapitalistického boje.
Internetové stránky Mezinárodní komunistické strany
Spuštění internetových stránek Mezinárodní komunistické strany přispívá ke shromažďování četných materiálů strany na – virtuálním – snadno přístupném místě pro všechny, kdo mají přístup k počítači a internetu. Prakticky tak působí jako knihovna, online knihkupectví, jako kontaktní místo s jedinečnou adresou, tedy adresou strany.
Najdete zde informace o našem katalogu publikací v různých jazycích; obsah letáků a postoj strany k aktuálním událostem; texty a práce strany rozčleněné do širokého tematického záběru (v podobě tematického rejstříku) a určení tezí a základních textů, které považujeme za zásadní v teoretické, programové, politické, taktické a organizační rovině. Nechybí ani články, které osvětlují historii a konkrétní charakteristiky strany, jako například „Co odlišuje naši stranu“, „Co jsme a co chceme“ (1), „Program Mezinárodní komunistické strany“.
Cílem spuštění a pravidelné aktualizace těchto stránek je usnadnit dostupnost textů v různých jazycích, zejména pro ty, kteří s námi nemohou navázat bezprostřední a fyzický kontakt kvůli geografické vzdálenosti nebo jazykovým důvodům – nebo kvůli politické nerozhodnosti. Díky těmto stránkám si tak budou moct udělat jasnou představu o našich postojích, o naší historii (a kromě toho i o historii komunistické levice); budou se moci orientovat ve spleti skupin a stran, které více či méně prohlašují, že reprezentují marxismus a zejména komunistickou levici.
Jsme si vědomi toho, že internetová stránka může vyvolat dojem, že poskytuje vše potřebné k porovnání produktů jedněch a druhých, jako na trhu, kde si člověk vybírá ze zboží, které si vzájemně konkuruje. Odmítáme takový systém založený na zákonitostech trhu; to je důvod, proč neotevíráme debaty, konfrontace nebo diskuse s jinými hnutími nebo politickými stranami; to je důvod, proč nezřizujeme fóra, kde každý vyslovuje svůj osobní „názor“. Naše politické postoje nejsou určovány individuálním vědomím, intelektuálními debatami, hlasy většiny nebo průzkumy veřejného mínění.
Buržoazní společnost má tendenci rozdělovat, fragmentovat a redukovat jakoukoli lidskou bytost na úzkoprsý a bezmocný individualismus. „Sám proti všem“, takový je skrytý, ale zcela reálný mechanismus buržoazní ideologie. Technologie moderních komunikačních prostředků, od televize po internet, byť vytvářejí iluzi, že podporují vazby mezi lidmi a činí je součástí společenství, ve skutečnosti vlastně umocňují jejich izolaci do ubohého, individuálního „světa“. Tyto mocné komunikační prostředky, přestože stále zvětšují, zrychlují a v jistém smyslu usnadňují komunikaci mezi jednotlivci, zároveň lidi neustále od sebe vzdalují a staví je do stále větší vzájemné opozice: tak jako každé zboží působí na trhu ve vzájemné konkurenci, tak i zboží-člověk působí na trhu vztahů a komunikace mezi jednotlivci ve vzájemné konkurenci se vším ostatním zbožím-člověkem. Spoléhat se na „individuální vědomí“, na „svobodu myšlení“, na svobodu volby každého z nich znamená být v zajetí buržoazní ideologie, podle níž se každý občan rodí svobodný, aby myslel a jednal, jak chce. Ve skutečnosti jsou život a smrt každého jednotlivce podmíněny existujícími výrobními vztahy, zájmy vládnoucí třídy: buržoazie, která si silou svého ekonomického, politického a vojenského aparátu přivlastňuje veškeré společenské bohatství, počínaje lidskou prací.
Proti tomuto rozsáhlému, trvalému a mnohotvárnému ekonomickému, politickému a vojenskému útlaku – společenskému útlaku; tudíž třídnímu útlaku, se staví historicky jiná společenská síla: proletariát, který je samotnými výrobními vztahy postaven do nesmiřitelně protikladného postavení vůči buržoazii, třídě vlastníků a soukromých přivlastňovatelů společenského bohatství. Není to otázka individuální „volby“, osobního uvědomění, ale otázka společenská, tj. třídní.
Ti, kdo se přiklání k marxismu, k teorii třídního boje a revoluce, to nečiní z popudu intelektuálního osvícení nebo čistě na základě svého vlastního uvážení. Ve skutečnosti to dělají na základě společenského tlaku vyvolaného bojem proletariátu proti životním a pracovním podmínkám, které mu kapitalismus vnucuje. Je to právě třídní boj, a zejména revoluční boj, který vytváří jiskry vědomí třídního charakteru, jež při svém shlukování historicky utvářejí třídní stranu; jiskry, které jsou předurčeny k tomu, aby přetrvaly v činnosti vzhledem k vývoji společenských protikladů kapitalismu.
Práci strany, která se obrací k proletariátu a společnosti jako celku, mohou široké masy vnímat jako životně důležitou činnost teprve tehdy, když započne revoluční období, tj. když extrémní vyostření společenských rozporů vyústí v neúprosnou alternativu: buržoazní válku, nebo proletářskou revoluci. Gigantický střet mezi určujícími třídami společnosti – buržoazií a proletariátem – se však stává nevyhnutelným a nutným při určitém stupni společenského napětí, kdy se životní a pracovní podmínky proletářů stávají nesnesitelnými. V takovém okamžiku bude třídní strana – představující historický program komunistické revoluce – v rámci procesu rozvoje třídního boje rozpoznána nejpokročilejšími vrstvami proletariátu jakožto jejich vedení a jejich třídní uvědomění.
Stejně jako odmítáme metodu taktických a organizačních úskoků k umělému navyšování počtu našich přívrženců, stejně tak nepřetváříme módně naše prostředky propagandy, šíření postojů strany, jakožto magických receptů, jak dosáhnout okamžitých úspěchů. Podle Lenina je stranický tisk „kolektivním organizátorem“, pokud se na jeho existenci podílejí všichni militanti a sympatizanti organizace tím, že přispívají svými články, pomáhají při jeho distribuci a podporují jej finančně. Přechází z ruky do ruky, je ukládán a znovu čten; může být šířen v milionech výtisků nebo psán ručně, podle situace proletářského boje. Není organizátorem jakési zdánlivé sítě pro výměnu názorů, ale organizátorem hmotné sítě bojovné organizace.
Naše internetové stránky nejsou stranou v elektronické podobě ani elektronickou verzí našeho tisku; jsou doplňkem naší činnosti propagandy a šíření našich pozic, jehož prostřednictvím zpřístupňujeme všem, přátelům i nepřátelům, sympatizantům či kněžím a policii, základní informace o naší politické činnosti: komunisté své cíle neskrývají – ale také o nich s nikým nepolemizují.
Září 2008
Mezinárodní komunistická strana
Il comunista - le prolétaire - el proletario - proletarian - programme communiste - el programa comunista - Communist Program
www.pcint.org