Itálie. Buržoazní represe se na bojovníky řadových odborů valí s těmi nejabsurdnějšími obviněními jakožto součást kriminalizace dělnických bojů, které se vymykají kontrole třídně kolaborantského odborářství.

Dnes se zaměřili na boj pracujících v logistice, stejně jako dříve na boj nezaměstnaných, a zítra budou potlačovat jakákoli jiná hnutí boje.

Minulý pátek 22. července za úsvitu byli čtyři odboráři ze Si Cobas a dva z USB zatčeni a umístěni do domácího vězení na základě obvinění z páchání násilí vůči soukromým subjektům, kladení odporu veřejnému činiteli, sabotáže a maření veřejné služby během stávek v logistice v letech 2014–2021.

Podle státního zastupitelství v Piacenze „byly tyto stávky vedeny s účelovými motivy a s ‚vyděračskými‘ úmysly, aby se dosáhlo lepších podmínek pro zaměstnance, než jaké stanoví národní smlouva“ (Národní tisková agentura, ANSA).

Podle soudce pro předběžné vyšetřování (GIP) bylo totiž zjištěno, že „v mnoha situacích odborová agitace a uplatňování práva na stávku sloužily pouze částečně k obraně práv zaměstnanců, ale především k upevnění mocenského postavení, a to i s cílem dosažení finančního prospěchu.“ A dále: „Každé spáchání trestného činu, každá blokáda osob a zboží, každé maření veřejné služby nebo bojkot, každý fyzický konflikt s policií byl plánován, vyhledáván a chtěný ze strany podezřelých, kteří vždy jednali v přesvědčení, že za uplatnění práva na stávku mohou nabýt výsadního postavení, téměř jakési imunity.“

„V rámci realizace tohoto zločinného záměru,“ pokračuje GIP, „byli dělníci pouhým prostředkem, použiti jako pěšáci, kteří byli přesouváni z jednoho místa na druhé, aby se každé iniciativě dodal větší účinek (podle bankovních převodů Si Cobas údajně utratila za pronájem autobusů více než 200 000 EUR za jeden rok).“ K dosažení svých cílů podezřelí údajně zakládali zločinecké skupiny schopné organizovat a sdružovat pracující, ale také subjekty čas od času zcela nesouvisející s prostředím práce za účelem páchání četných trestných činů, jako jsou ty projednávané, „legitimizovali“ je prostřednictvím odborového boje a „zahalovali je do rétoriky boje těch nejslabších proti těm nejsilnějším“.  Pokračujíc v mlžení a pomluvách státní zastupitelství tvrdí, že „v několika případech bylo zdokumentováno, že odborové požadavky tvořily pouhou záminku, za kterou se skrývaly útoky záměrně zaměřené proti konkurenčnímu odborovému svazu s cílem získat členy. Ve všech případech bylo zjištěno, že ani jedna z odborových organizací nikdy nebojovala pouze za účelem dosažení zlepšení podmínek všech zaměstnanců, ale vystupovala spíše jako nátlaková skupina – skutečná lobby –, s cílem zajistit svým stoupencům lepší podmínky, zejména při provádění změn kontraktů. V tomto ohledu zjištění z odposlechů, potvrzená písemnými důkazy, poukázala na to, jak změny dojednané se zaměstnavatelem týkající se smluvních vztahů umožnily odborům dosáhnout vyplacení částek určených pro zaměstnance, které však byly částečně odňaty prostřednictvím mechanismů, jako je ‚fond odporu‘“.

Je zřejmé, že tento již několikátý útok na grassroots organizace, které nejsou spojeny s třídně kolaborantským odborářstvím, je dalším krokem v kriminalizaci bojů a jejich třídního obsahu, které hnutí v logistickém sektoru doposud vyjadřovalo a vyjadřuje. Definovat to, co by bylo normálním vyjednáváním, jako „vydírání“, dobře objasňuje povahu argumentace státního zastupitelství regionu Emilia-Romagna, které staví konflikt do přesně vymezeného rámce předcházení obnovení třídního boje, v němž represe a kriminalizace hrají kompenzující roli vzhledem k oslabení souhlasu s kolaborantskou politikou CGIL, CISL a UIL.

Zatčení odborářů Si Cobas a USB je varováním pro celý proletariát. Ti, kdo bojují mimo institucemi schválenou sféru, jsou považováni za zločince. Nadnárodní společnosti odpovědné za smrt dvou členů Si Cobas sražených a zabitých automobilem při demonstraci před několika lety a ty, které jsou odpovědné za smrt dvou studentů v rámci programu praktické přípravy na pracovišti, nejsou ani trestně stíhány. Třídní zášť buržoazie se stupňuje s vědomím, že s vyostřováním rozporů se bude společenský konflikt prohlubovat, a tak už dopředu jedná.

Reakce odborů Cobas však na sebe nenechala dlouho čekat a v sobotu 23. července se v Piacenze uskutečnila masivní celonárodní jednotná demonstrace grassroots odborového hnutí. Připojily se k němu početné delegace z celé Itálie, například studentské hnutí Movimento NoTav, Movimento di lotta/Disoccupati „7 Novembre“ z Neapole a Collettivo di fabbrica/Lavoratori Gkn Firenze.

Si Cobas během demonstrace zopakovali, že zatýkání jejich soudruhů je špičkou ledovce strategie, jejímž cílem je zasáhnout jádro bojů pracujících, zejména ve sféře logistiky, kde byly silně zpochybněny podmínky nelegálního zaměstnávání mimo standardní kanály (ital. caporalato) a hladové mzdy.

„Cílem tohoto útoku,“ píše se v jednom z jejich dokumentů, „je zabránit rozvoji obecnějšího hnutí proti válce, zdražování životních nákladů a bolestným a krvelačným opatřením, která budou příští vlády, bez ohledu na politické zabarvení koalice, jež vzejde vítězně z příštích voleb, nuceny přijmout v poslušnosti k diktátu šéfů a velkého průmyslového a finančního kapitálu v plné návaznosti na Draghiho práci.“

Demonstrace byla předběžně zaměřena na okamžité propuštění zatčených soudruhů, ale zároveň měla za cíl dosáhnout mobilizace silného hnutí, které je schopno řešit vážnou situaci pracujících mas, jež se očekává na příští podzim.

Příští mobilizace se bude konat v době, kdy se v Boloni uskuteční přezkumné slyšení, a hnutí se tímto vyzývají k rychlé mobilizaci.

Vyjadřujeme solidaritu se zatčenými soudruhy!

S ohledem na boje, které budou probíhat v budoucnu, usilujeme o perspektivu rozsáhlé koordinace veškerého řadového odborového hnutí, hnutí konfliktu a nezaměstnaných, kde by jednotná platforma boje mohla pojmout různé rozepře za předpokladu, že budou mít na zřeteli pouze a výhradně zájmy proletariátu, a to mimo politiku stanovenou CGIL, CISL a UIL (tři největší třídně kolaborantské odborové svazy v Itálii, pozn. překl).

Proti represím a kriminalizaci hnutí boje!

Vstříc obnovení třídního boje!